Českobrodská pečeť už po třiadvacáté

Jsou závody velké a pak ty druhé. U Podviničního rybníka v Českém Brodě se nás opravdu nesešly tisíce, ale stejně to stálo za to. 20. března to tam žilo. A víte, kdo byl naprostá jednička? JÁ! A všimněte si, jak mě zdobí skromnost! No, ale já byl fakt jednička. Jenže za to nemůžou moje výkony, ale to, že jsem tam visel na klice k registraci první.

Českobrodská pečeť už po třiadvacáté

 

Ne, že bych se tak těšil, ale proto, že mi jel tak brzy vlak. Vstoupil jsem do haly první, a tudíž vyfasoval číslo 1. Ta sranda za tu padesátku startovného stála.

Mladí hřebci na mě při rozklusávání koukali jako na Keňana. Jak by ne, jednička přece patří do elite line! Ještě jsem si měl na záda prdnout ceduli: Vodič na 30 minut a sranda by byla dokonána. Tolik drzosti ale nemám.

 

Jsi můj soupeř?

To jsou tak věci! Nevím, jestli to bylo tou jedničkou nebo mým vzhledem kmeta, ale oslovili mě hned tři pánové v nejlepších letech, kteří se ptali, jestli jsem jejich soupeř v kategorii. Kategorií bylo dost, ale já se po tom časném ranním vstávání cítil tak na tu Muži nad 70 let. Moje ujištění, že nejsem pro nikoho soupeřem, nebrali vážně. To víte, ta jednička je magická!

Hořký start…

Píšu, že to není velký závod. Tedy velký počtem účastníků, ale není to tak úplně pravda. Jednak má tradici: 23 let přece jen už není věk puberťácký. Jednak to tam fakt všichni dávají naplno a hlavně to pořádají triatlonisté. Takže žádná ořezávátka. A start byl hořký asi proto, že foukalo. A jako vždycky – do ksichtu. Jenže pak se zaběhne do lesů a vítr je fuč a běží se a běží. Až do krásného velikonočního řehtání řehtaček těsně před obrátkou. Daleko před ní jsem ale potkal divochy, kteří už to prali zpátky. Mlaďasové… no a jak jinak: Hnal je Smrčka! Jak ten chlap to dělá?!

…sladký cíl

Každý cíl je sladký, ale tady tuplem. Čajíček, perníček, pohodička… Trať je to krásná, trochu zrádná, protože se tváří jako placka, ale není to tak úplně pravda. Občas to trochu kopeček je. V Dolánkách otočka a hybaj zpátky. Do tepla, na čaj a perníček, na pokec o tom, kde a kdy příště a pak domů ladit formu nebo otevřít lahváče. A ještě jedna poznámka: Na startu nezněl Vangelis ani Vltava. Vlastně tam nebyl ani mikrofon, čili byl prostor pro řešení vskutku kuriózní: Malinkou hezkou pořadatelku vzal na ramena vysoký silný pořadatel a nastala předzávodní instruktáž. No – vždyť říkám, krása!

 

INFO: Triatlon Český Brod, Jirka Ransdorf

Zdroj: Horydoly.cz – RSS channel 

– článek byl přijat prostřednictvím webové čtečky (RSS Autopilot) RSS kanálu nebo dle dohody – s laskavým svolením redakce Horydoly.cz.

Obsah článku není nikterak modifikován.

 

You may also like...