Normální cesta na Vysokou přes Kohútik

Horolezecká topografie

Koruna Vysokej – populární hřebenová túra spojuje Ťažký štít (dříve Český), oba vrcholy Vysoké a Dračí štít.

Lavica – dlouhá a schůdná suťová lávka protíná téměř vodorovně jižní srázy Ťažkého štítu a Vysoké. Začíná v zářezu pod Kohútikom a končí napojením na Centrální žlab Vysoké. Orientace ve zhoršeném počasí nebo na sněhu je nepřehledná.

Kohútik – nápadná věžka označuje zářez Pod Kohútikom, do kterého po rovině přichází Lavica od Vysoké a ze kterého strmě klesá dlouhý žlab osazený jistícími řetězy směrem k chatě Pod Rysmi

Dračie Pazúriky – ostrá hřebenovka skalních zubů klesá na jih z Ťažkého štítu směrem na Kopky a odděluje dolinku pod Váhou od Dračí dolinky.

Ošarpance – hřebenovka na jihovýchod z Vysoké odděluje Rumanovu dolinku od kotliny Pod Dračím sedlem.

Dračí hrebeň – hřebenovka Vysoké odbočuje v Dračím sedle, táhne se na jihovýchod a končí Zlomiskovou vežou.

Vysokou z chaty Pod Rysmi zvládne každý zdatný turista pod vedením zkušeného horolezce nebo horského vůdce. To ovšem platí jen v létě! V zimě se jedná o orientačně složitou túru, na které je nutné dobře odhadnout lavinové nebezpečí.

10 hodin ze Štrbského plesa a zpět

Vzhledem k tomu, že chata je přes zimu od 1. listopadu zavřená, jdeme ze Štrbského plesa, případně se ubytujeme na Popradském plese. Stoupáme stále po červené turistické značce Mengusovskou dolinou až ke skalnímu prahu nově zajištěnému kovovými schůdky, dosud zde byly zavěšené jen řetězy. Okolo chaty Pod Rysmi dojdeme na sedlo Váha, kde opustíme turistickou pěšinu.

Z Váhy stoupáme doprava pod hřebenem Ťažkého štítu. Téměř vodorovně doprava se táhnou dvě suťové lávky (místy 1 UIAA, lavinézní!), my si si vybereme horní z nich. Lávka nás v pravé části stěny dovede ke strmému žlabu, který se výše mění v komín (místy 2 UIAA). V létě si při lezení pomáháme zavěšenými řetězy, v zimě jsou obvykle pod sněhem a ledem.

Komín ústí do zářezu Pod Kohútikom. Štrbinu jsme viděli už ze sedla Váha. Nad ní je malá, ale výrazná věžka.

Zpod Kohútiku sejdeme 30 metrů na Lavicu, širokou lávku (CH, lavinézní!), která nás téměř vodorovně dovede jižními úbočími Ťažkého štítu a Vysoké až do Centrálního žlabu. Je vyplněný sutí a skalkami, mezi kterými kličkuje nevýrazná stezka (1 UIAA).

Na závěr se žlab dělí. My se vydáme doleva po skále na severozápadní vrchol podél několika skob.

Pokud zvolíme za cíl jihovýchodní vrchol Vysoké, traverzujeme z Centrálního žlabu po skalnatých plotnách (1 UIAA, lavinézní!) stále doprava až nad Vyšné Dračie sedlo, zde se otočíme doleva a opatrně dojdeme po kamenných blocích (CH) na vrchol.

Obtížnost závisí na množství a kvalitě sněhu

Sestup vede stejnou trasou. V zimě mnoho horolezeckých družstev slaňuje komínem z Kohútiku na vlastních smyčkách.

POZOR! Zvláště v traverzech je Normální cesta na Vysokou lavinézní. Je tedy třeba velmi opatrně odhadovat lavinovou situaci, dodržovat dostatečné rozestupy mezi horolezci a případně se výstupu vzdát.

Obtížnost: Několik krátkých míst dosahuje obtížnosti skalního lezení 2 UIAA. V zimě bývají tato místa zasypaná sněhem a tudíž lehčí. Náročnost túry tkví v její délce a měnících se podmínkách na jednotlivých úsecích, případně v orientaci za zhoršeného počasí.

Časová náročnost: Ze Štrbského plesa a zpět trvá výstup a návrat na Vysokou v ideálních podmínkách 10 hodin. Z Popradského plesa ušetříte 3 hodiny. Od chaty Pod Rysmi počítejte na túru nejméně 4 hodiny. Výstup a zvláště sestup z Váhy usnadní skialpinistické lyže anebo aspoň sněžnice.

Prvovýstup: 27. července 1876 A. Asmyk, J.G. Pawlikovski, M. Pawlikowski, vůdci J. Fronek, J. Giewont, J. Sieczka a M. Sieczka. V zimních podmínkách tudy poprvé prošli 11. dubna 1903 Károly Jordán, H. Berceli, vůdci Johann Franz starší a P. Spitzkopf starší. Kohútik do dolinky Pod Váhou poprvé zdolali 28. srpna 1909 J. a J. Žulawski.

Únikové cesty: Pokud se náhle zhorší podmínky pro sestup z Kohútiku, lze využít níže položenou štrbinu Dračia bránka. Z Dračí dolinky do ní je natažené fixní lano. Do dolinky Pod Váhou lze slanit 2×50 m z Veľkého Pazúriku – vylezeme několik metrů směrem k vrcholu a najdeme slaňovací borhák. Dlouhá cesta nás čeká, pokud zvolíme opatrné slézání Centrálního žlabu a potom pěší sestup přes Dračí sedlo do Zlomiskové doliny a k Popradskému plesu. Odpoledne zde mohou padat obrovské laviny!

Doporučené vybavení

Horolezecká výzbroj: přilba, turistický cepín, mačky, sedací a hrudní úvaz, 5 karabin se zámkem, jistítko, dvojité lano 50 m, 1 ledovcový šroub na osobu, smyčky + prchačky, základní sada vklíněnců nebo skob.

Lavinová výbava: lavinový vyhledávač, lopata, sonda.

Nezbytnosti: batoh 40 l, teplé oblečení, náhradní rukavice, termoska, čelovka, mobil, mapa + průvodce + GPS nebo busola.

Zdravotní potřeby: lékárnička, tmavé brýle, krém proti slunci, bivakovací pytel.

Může se hodit: skialpinistické lyže nebo sněžnice, v každém případě však teleskopické hole (vše odkládáme v sedle Váha).

 

Vysoké Tatry, zimní výstup na Vysokou.

 

MAPA: Hlaváčkova podrobná mapa Vysoké Tatry

Cesty popsali ve svých horolezeckých průvodcích Arno Puškáš (kompletní monografie), Kroutil – Gellner (monografie).

Autor: Ondřej Kavalír

Zdroj: Horydoly.czRSS channel 

– článek byl přijat prostřednictvím webové čtečky (RSS Autopilot) RSS kanálu nebo dle dohody – s laskavým svolením redakce Horydoly.cz.

Obsah článku není nikterak modifikován.

You may also like...