ROZHOVOR: Horka znamenají riziko, ale rozhodnutí je hlavně na běžcích

 

Právě dnes tým RunCzech otevřel registrace na své závody v roce 2017. Povídali jsme si s Tomášem Mirovským, koordinátorem běhů tohoto seriálu, o aktuálních tématech, zejména dopadu veder na počty kolabujících účastníků při nedávných akcích. „Rozhodnutí, zda startovat nebo ne, je na běžci samotném,“ říká jednoznačně.

Horké počasí ve Varech, ČB i Olomouci si vynutilo desítky zásahů záchranných služeb. Zejména v Olomouci to vypadalo až apokalypticky při závodě i v nemocnici. Jakkoliv to k běhu v horku patří, přeci jen je tu s ohledem na nízkou trénovanost typického účastníka městských masových běhů velké riziko selhání, dokonce smrti. Co s tím do budoucna?

ROZHOVOR: Horka znamenají riziko, ale rozhodnutí je hlavně na běžcích
foto: archív Tomáše Mirovského

„Zásahy záchranné služby jsou na každém závodě, ale je pravda, že horké počasí je pro zvýšený počet zásahů asi hlavním důvodem na našich akcích. Ani v Olomouci však nešlo o apokalypsu. Počet odvozů byl zvýšený, ale zdravotní stav běžců se zlepšil rychle a druhý den šla většina již domů a zbytek byl na pozorování. Musím poděkovat Záchranné službě, která odvedla skvělou práci. Když na závodě hrozí velké horko, snažíme se běžcům předat co nejvíce informací a upozornění, a to všemi kanály – posíláme informační SMS nebo email, na webu a sociálních médiích jsou články a tipy, jak se v takovém počasí při závodě chovat a radíme případně také osobně. Pro komfort běžců je navýšeno i množství vody a sprch (včetně prostoru startu a cíle).

Rozhodnutí, zda startovat nebo ne, je ale stále na běžci samotném. Nejedná se pouze o teploty v čase závodu, což bylo téma aktuální letos v Olomouci, ale také o zdravotní stav samotného běžce, jeho připravenost na závod, stanovení rozumných cílů apod. Každý běžec má zodpovědnost za svoji účast. Organizátoři pak mají povinnost přizpůsobit technické zajištění závodu a v extrémním případě zvážit zrušení akce, ale nerozhodnou o každém jednotlivém běžci. Do budoucna ale určitě chceme běžcům více radit v průběhu celého roku, aby se na extrémní počasí mohli lépe nachystat a dobře věděli, co dělat a co nedělat.“

Uvažovali jste v této souvislosti s přesunem Olomouce a Českých Budějovic na „chladnější“ období?

„Počasí je tak nevyzpytatelné, že se hodně těžko hledá období, ve kterém by bylo zaručeně dobré běžecké počasí. Na „teplejší“ období připadají nejen České Budějovice a Olomouc, ale I Grand Prix a Ústí nad Labem. Velmi teplé počasí jsme zažili i při maratonu v Praze, a ten se koná už na začátku května. Už při stanovení časů startů půlmaratonů v regionech jsme s vyššími teplotami počítali, proto také všechny regionální závody i Grand Prix startujeme v podvečer, kdy se teplota už začíná snižovat. Myslíme si, že přesunutí většího počtu závodů na jiný termín není příliš reálné.“

Tradiční téma – výsledky vašich závodů jsou často znehodnoceny tím, že lidi přenechají číslo jiným. Máte představu, kolik běžců v každém vašem závodě běží pod cizím jménem? Není přeci jen lepší umožnit přeregistrace?

„Závodníci pod jiným jménem porušují pravidla a hrozí jim diskvalifikace. Pokud běžec nechce riskovat, může využít možnosti pojištění startovného, což se hodí vzhledem k tomu, že většina si startovné kupuje několik měsíců dopředu, než je naplněna kapacita.
Myslíme, si, že běžci ještě dostatečně nevyužívají možnost pojištění jejich účasti. Je to škoda, protože náklad není v celku tak vysoký a jim zajistí možnost neúčasti v závodě, i třeba ze zdravotních důvodů. Navíc si myslíme, že běžet pod jiným jménem a nevidět se ve výsledcích, je škoda, že pro naše hobíky je i tohle důležité, moct se pochlubit pořadím a výsledným časem. Při přenechání čísla vedle porušení pravidel přichází i o tohle.“

Zaznamenali jsme změnu dodavatele časomíry, nikde jste to však nekomunikovali. Je to jen na zkoušku? Týká se to všech závodů včetně Prahy? Jste s novým dodavatelem spokojeni?

„Zkoušíme jak nové dodavatele, tak i technologii – na regionálních závodech jsme například používali jednorázové čipy s tím, že v letošním roce jsme je testovali právě v regionech. Neustále hledáme nové cesty, abychom našim běžcům mohli zajistit stoprocentní komfort – a právě jednorázové čipy jsou jednou z takových cestiček. Ve snaze zajistit co nejlepší řešení pro závodníky jsme právě letos sáhli po nových dodavatelích i technologiích a ani jedním jsme nezaznamenali výraznější potíže. Na kompletní vyhodnocení ale bude pravý čas po sezoně.“

Jak je to s měřením času v případě pomalých běžců? Tři hodiny na půlmaraton sice zní jako velká rezerva, ale pokud začátečníkovi závod vysloveně nesedne a přesto to dotáhne do cíle, je problém jej změřit třeba ještě 15 minut po třech hodinách? V Olomouci už to tak bylo, ve Varech a Praze ne. Jak to bude dále?

„Časový limit je stanoven předem a i tak komunikován – počítá se od startu závodu a v každé mapě je i uveden čas, za který by se závodník neměl dostat, pokud nechce být vyloučen ze závodu. Závody se běhají v centrech měst a jsou s tím spojena dopravní opatření, a tak jsou povolení na danou dobu, kterou musíme dodržet včetně úklidu. Pro samotnou časomíru by nebyl zásadní problém měřit i nad limitem, ale nemůžeme blokovat kvůli jednotlivým běžcům (a pokud jde někdo nad limit tří hodin na půlmaraton, jsou to opravdu jen jednotlivci) nad limitem úklid, otevření silnic a tím provoz města. Pokud bychom o tom začali teoretizovat, jaké překročení limitu by bylo ještě podle tebe v toleranci? Je pět minut OK a patnáct už ne? Co jeden běžec s cílovým časem 3:30? Je to možné? Jak zajistíme jeho bezpečnost ve městě, když poslední před ním poběží třeba 35 minut? Tahle otázka je směřována, stejně tak jako převod startovního čísla, na to, jestli budu dodržovat pravidla závodu, na který se přihlásím, nebo ne. Pravidla, která jsou jasně daná a nemění se podle nálady organizátora. My chceme, aby běžci dodržovali pravidla závodu, stejně jako města chtějí, abychom dodržovali daná pravidla na uzavírky my.“

Přesto však v některých akcích necháváte časomíru puštěnou i po limitu…

„Na některých závodech necháváme drobnou toleranci, ale to jde především tam, kde se třeba poslední část běží po ulici, která se stejně ještě dlouho nebude otevírat. Navíc je to vždy na základě komunikace s cyklistou, členem organizačního týmu, který jede s posledním a sleduje dodržování limitu průběžně, tedy od prvních kilometrů. A běžce, kteří jsou nad limitem, upozorní, že pokud chtějí pokračovat v závodě, musí třeba trochu zrychlit. Toto pravidlo platí na všech závodech. Pokud někde dobíhá poslední běžec v limitu a nemusíme nikoho stahovat, je to pro nás vždy příjemnější.“

Změníme nyní téma. Po neúspěchu českých vytrvalců (mužů) na ME v Amsterdamu se opět hovoří o podpoře rozvoje domácí „elity“. Vy máte mj. projekt Czech Marathon Hopes. Jaký je jeho aktuální stav?

„Projekt Czech Marathon Hopes se nyní nachází v jakési přechodné fázi. Momentálně řešíme jeho další směřování, aby byl mladým českým atletům ku prospěchu. Bližší detaily ale bohužel prozradit nemůžu. Dlouhodobě je naším cílem k běhání přilákat začínající
nebo méně zkušené běžce. Pro ně máme například projekt Mattoni FreeRun, síť pětikilometrových tras po celé České republice, nebo samostatný štafetový závod. Věříme, že forma rozvoje podpory běhu má smysl i tímto způsobem.“

V této souvislosti se objevily hlasy, že nemá tolik smysl investovat do řady zahraničních borců na závodech RunCzech – v Praze startují kolikrát i dvě desítky Afričanů, náklady na ně jsou tak přenášeny na českého hobíka, aniž by z toho on něco měl pro sebe nebo ve smyslu podpory českého běhu. Považujete to za správně investované peníze? Není právě zde prostor pro nějaký motivační bonus pro domácí naděje? Jakýsi jackpot za výkon atp.

„Pokud by u nás byla taková špička, která se poměřuje s nejrychlejšími běžci, bylo by to snazší. V této situaci ale právě i zahraniční závodníci mohou ty místní motivovat – jsou dobrou ukázkou, že to jde. Navíc se běžce snažíme také spojit, aby si mohli předat informace. Vždyť i díky tomu se třeba Jirka Homoláč dostal do Keni a některé běžce tam poznal osobně. A není to jen jeho případ. Účast elitních atletů je také jednou z podmínek na udělení známek kvality IAAF. Náklady na elitní atlety nejsou zanedbatelnou částkou našeho ročního rozpočtu, ale účast opravdové světové špičky, dosažení výborných časů, zviditelnění závodů v celém světě je jedním z cílů našeho snažení. Přece mít nejlepší sportovce světa daného sportovního odvětví je cílem organizátorů všech mezinárodních akcí. Když můžete mít ty nejlepší, tak je přeci neodmítnete.

V letošním roce měli na závodech vodiče nejen nejlepší běžci celkově, ale měli jsme i vodiče na časy, které chtěli nebo mohli zaběhnout čeští závodníci. A nevíme, jestli vypsání bonusů českým běžcům třeba za překonání českého rekordu je tou správnou motivací.
S nádhernou výjimkou Evy Vrabcové, samozřejmě. Rozhodně ale účast elitních atletů není na úkor českých hobíků a vynaložené peníze do elitního pole považujeme za účelně vynaložené.“

Jste spokojeni s úrovní TV přenosů z vašich akcí? Převažují při nich dlouhé záběry na méně zajímavé africké běžce, přitom třeba v Praze při půlmaratonu byla pozornost většiny domácích fandů upřena na kvalifikační boje hned několika českých vytrvalců. O rušivých a nudných PR vstupech ani nemluvě.

„Televizní přenosy jsou pro nás samozřejmě velmi důležité a ze všech sil se ve spolupráci s Českou televizí snažíme, aby byly co nejlepší. Určitých rezerv jsme si vědomi, na druhou stranu i afričtí běžci jsou přece součástí závodu. Zrovna teď v televizi běží Tour de
France, tak si zkuste představit přenos, který bude ignorovat Chrise Frooma na prvním místě a místo něj se bude soustředit na dění uprostřed pelotonu. Na druhou stranu je nám jasné, že českého fanouška nejvíce zajímají výkony českých běžců a přemýšlíme, jak dostat naši špičku do více záběrů. Věřte mi, že něco takového není jednoduché zajistit ani po technické stránce, ale můžu slíbit, že se na toto téma zaměříme, aby zde panovala oboustranná spokojenost.“

Přenosy z regionálních závodů se definitivně stěhují na Seznam? Nebo jaký bude jejich další osud?

„Přenosy z Karlových Varů a Českých Budějovic jsou přenášeny online na Seznam.cz už od loňského roku a Olomouc s Ústím nad Labem dokonce už o rok déle. Model přímých přenosů částečně na ČT a částečně na Seznam.cz je v současné době nejlepším možným
řešením, které nám vyhovuje, a plánujeme v něm v nejbližší době pokračovat. Pokud se najde jiné řešení, které splní pravidla pro Gold Label IAAF a bude finančně i jinak možné, budeme o něm uvažovat. Aktuálně jej nemáme.“

Jaké zásadnější novinky chystáte pro zbytek letošního roku a pro rok další? Carlo Capalbo v dubnovém rozhovoru pro tištěné Běhej.com naznačil, že se plánuje jedna nová akce mimo město.

„Ano, plánujeme dva velké projekty, jeden se týká i akce mimo město, ale v tuto chvíli to ještě není v takovém stavu realizace, abychom to mohli představit.“

Zdroj: Behej.comRSS channel 

– článek byl přijat prostřednictvím webové čtečky (RSS Autopilot) RSS kanálu nebo dle dohody – s laskavým svolením redakce Behej.com.

Obsah článku není nikterak modifikován.

You may also like...